pondělí 12. září 2011

Pějme píseň dokola

Jedna z věcí, která na Járu zabírá (chtěla jsem napsat spolehlivě, ale nerada bych to zakřikla), je zpěv. Dokáže ho to rozptýlit natolik, až zapomene, že chtěl kňourat a naříkat. A tak pějeme okolo stolalala, a to kolikrát i doslova, houpu ho na rukou a kroužím kolem kuchyňského stolu, dokud se neuklidní nebo dokonce neusne.

Důležitý je ovšem výběr písní. Dlouhou dobu fungovalo Já mám koně, vraný koně, pokud možno doplněné o klapání dřevěného štěrkátka, které úspěšně simuluje zvuk koňských kopyt. Poslední dobou jsou bohužel Koně na ústupu.

Dalším favoritem je písnička Už se ten talinskej rybník nahání. Vždycky u toho přemýšlím, jestli se zmíněný rybník má nacházet v Talinu. Že by autor chodil za frajárkou až do dalekého Estonska? No, spíš se asi jedná o Tálín v jižních Čechách. Dosud jsem o této obci neměla ani potuchy, takže je vidět, že prozpěvování mě motivuje k tomu, abych se dovzdělávala.

Pak tady máme další oblíbenou zeměpisnou píseň Na tom bošileckým mostku. Na střední jsem zeměpis moc nemusela, teď se, jak to tak vypadá, ještě spoustu věcí doučím kvůli prckovi. Ale zpíváme (dobře, zpívám já, prcek zatím jenom hýká) i nelokalizované písničky jako Lásko, bože lásko nebo Co to tam šupoce. 


Tohle všechno jsem před dávnými a dávnými lety zpívala já se svou maminkou. Teď jsem překvapená, kolik už dávno zapomenutých písniček se mi v hlavě vynořuje. Zpívání je fajn a nebylo by od věci přidat ke kampani Celé Česko čte dětem ještě  sekci Celé Česko zpívá dětem.

Na tomto místě je čas na zábavnou historku z dětství. Tedy já to znám jen z vyprávění, ale prý jsem jako malá vyžadovala, abychom s maminkou cestou do jeslí zpívaly Pochodují vojáci. A pěkně nahlas. Cesta vedla kolem podniku, kde máma tehdy pracovala, a každé ráno seděly její kolegyně v oknech a čekaly, až půjdeme/pojedeme (já jsem ještě byla v kočáře) kolem s písní na rtech.

To už je úděl rodičů, že se pro své děti obětují a ztrapňují na veřejnosti. Já takhle prozpěvuju, když jedeme přes Lužánky. Zatím jen potichu, ale třeba to ještě přijde. Tak kdybyste v Brně potkali šílenou ženskou s kočárem, jak zpívá o tálínském rybníce, je možné, že jsem to já.