Ale nějak nestíhám psát na blog. To mi nikdo neřekl, že pracovní život přináší takové problémy.
Kdy mám psát? Ráno, zatímco se snažím vypravit dítě i sebe do světa? Ještě, že P. se vypraví sám :)
V práci? To se mi moc nechce, open space není ideální místo na psaní osobních zápisků. (I když teď to zrovna porušuju.)
Řeklo by se večer, ale to chci taky strávit nějaký čas se svým synem a mužem a ne sedět u počítače. A taky bývám docela dost utahaná.
Tak kdy teda, kdy? A přitom mám hlavu plnou nápadů.
Musím to nějak vyřešit. Do té doby se aspoň pochlubím kloboukem/čepicí číslo 3 (a teď už bych měla šít i něco jiného než pokrývky hlavy :))
A teď zpět do práce. Mějte se blaze a užívejte léta.
