Mám naprosto nudný a fádní život... a miluju ho.
Chodím do práce pěšky. Odpolední procházku už jsem kvůli horku vzdala a pořídila si šalinkartu. Ale ranní třičtvrtěhodinky chůze se držím, je to moc příjemné.
Minulý víkend jsme byli na svatbě kamarádům. Bylo to uprostřed lesů, žádný internet, žádný mobilní signál, jen stromy, rybník a vlaštovky.
Tenhle víkend jsme si zase vyjeli k dědovi do Vsetína. Návštěvy na Valašsku jsou vždycky fajn a tahle se obzvlášť povedla.
V sobotu dopoledne jsme vyrazili na procházku po městě, Jája se příjemně unavil, takže odpolední spaní se pak protáhlo skoro do pěti hodin. Nejen jeho spaní, ale i moje.
Vyspaného kluka jsme se rozhodli ostříhat úplně nakrátko. Jednak kvůli vedru, jednak abychom napravili můj nepovedený pokus. A tak za zpěvu písně Stříhali dohola malého chlapečka vzal muž do ruky strojek a vyrobil Jájovi na hlavě centimetrového ježka. Je teď úplně nový a jiný a já se na něj musím pořád chodit koukat a sahat mu na hlavu.
Pak jsme vyjeli na zahrádku. J. se cpal jahodama, nadšeně koukal na kočku a pak se bavil přelíváním vody na zalívání z jednoho kbelíku do druhého. Samozřejmě se při tom zlil od hlavy až k patě, ale co, je léto.
Ze zahrádky jsem si přinesla dvě klíšťata, ale můj muž mi je neohroženě vytáhl. To je jedna z mnoha věcí, kvůli kterým ho miluju. Moje reakce na to, že má někdo klíště, je totiž panika "Teď všichni umřeme."
V neděli dopoledne jsme vyrazili ven. Kousek od dědova domu je totiž perfektní hřiště, kupodivu tam skoro nikdo nebyl. Když si vzpomenu na přecpaná brněnská hřiště... Jájovi se zalíbila klouzačka, lozil nahoru, jezdil dolů a řehtal se. Pak seděli s tátou na prolézačce, klátili nohama, J. si prozpěvoval (někdy mám pocit, že z něj vyroste Zpěvanka), já ležela na lavičce opodál a koukala na ně, jak jsou spokojení. Kolem projel vlak, J. ho ještě nikdy takhle zblízka neviděl, takže úžasný zážitek.
Cestou domů jsme projeli dvě průtrže mračen, ale v Brně je samozřejmě pořád dusno. Tady snad nezaprší. Aby nás netrápilo vedro a abychom přišli na jiné myšlenky, dali jsme si jahody s cukrem a zmrzlinu (J. nechtěl, truhlík, neví, co je dobré :)).
Někdy se máme tak dobře, až se bojím, že se musí něco hrozného stát.
