sobota 15. února 2014

Stěhuju se

Ne, muž mě ještě z domu nevyhodil ani jsem se nerozhodla, že mu uteču a vrátím se k mamince. Ale vypadá to, že kvůli miminu nebudu nějaký čas se svým mužem sdílet lože.

To máte tak. Pája se během noci budí dvakrát. Poprvé kolem půlnoci až jedné hodiny. A pak někdy mezi čtvrtou, pátou. A právě tohle druhé probuzení působí problémy. Nají se a pak ne a ne pořádně zabrat. Když ho uložím do postýlky, vrtí se, kňourá a nakonec se rozpláče. A já, starostlivá maminka a manželka, chci, aby se aspoň muž a první dítě vyspali. A tak to beru na sebe.

Beru si Páju do obýváku, kde asi po půlhodině houpání na míči usne. Ale je to chyták, kdybych ho odnesla zpět do postýlky, tak se zase probudí. Kupodivu ale zůstává v klidu, když ho uložím na pohovku. A tak spolu nad ránem pospáváme na gauči. Už jsem si sem přinesla deku a polštář, protože tuším, že to asi nějakou chvíli potrvá.

Smiřuju se s tím, že se pár následujících měsíců pořádně nevyspím. Když už jsem to zvládla jednou, půjde to i podruhé, uklidňuju se. A vůbec, můžu být ráda, že mi P. ten gauč koupil, mohla jsem skončit hůř.