Tváří se to jako ynteligent a přitom to neumí do pěti napočítat.
Minule jsem si stěžovala, že ztrácím schopnosti týkající se jazyka, ať už mluveného nebo psaného. Tentokrát je to snad ještě horší. Nedokážu už napočítat ani do pěti, a to prosím není řečnický obrat, myslím to naprosto vážně.
Pět odměrek. Přesně tolik se dává do vody, aby vzniklo správné množství mlíka pro Járu. Jenže někde v mém mozku je asi zkrat a já se ztrácím někde mezi čísly dva až čtyři. Prostě najednou koukám na tu odměrku v ruce a nejsem si jistá, kolikátá že už je. A ne, nestalo se mi to jednou nebo jen párkrát, děje se to pravidelně.
Došlo to do takového stádia, že si počítám nahlas nebo na prstech. Možná bych si měla do kuchyně pořídit počítadlo.
Ten minulý povzdech jsem končila otázkou, co bude následovat a kde to skončí. Teď už to snad ani nechci vědět.
