... jak jinak než s křížkem po funuse, tedy s článkem po Vánocích.
Dostal se nám na začátku měsíce katalog vánočních darů, byl myslím přibalen k nějakému časopisu. Několik desítek stran na křídovém papíře nás mělo přesvědčit, že ideálním vánočním dárkem je dům nebo poukaz na plastickou operaci.
Nějak mě to všechno znechutilo. Já vím, že Vánoce jsou takové, jaké si je člověk udělá, ale už jen vědomí, že takové katalogy existují, že někdo takhle uvažuje... Posunulo mě to zas o kus blíž k úplnému ignorování dárků, jenže na druhou stranu by mi asi chybělo vybírat, co by se tak asi komu mohlo líbit. Dělám to ráda a mám radost, když vidím, že jsem se trefila.
Uvažovala jsem taky o variantě jako jsou dárky pro život nebo skutečný dárek. Jenže jsem narazila na takový problém. Dárek by měl člověk kupovat pro obdarovávaného, nikoli pro sebe. A tak i když vím, že mě by něco takového potěšilo, neumím si moc představit, jak by to vzali třeba naši nebo můj brácha. Máte s tím někdo zkušenosti? Dali jste někomu takový dárek? Jak na to vaši nejbližší reagovali?
