Začala jsem kuchyní, protože tam vlastně trávím nejvíc času, nejvíc ji používám. A přitom je tam takový chaos, že by člověk plakal.
Trocha (ale opravdu jen trocha) teori). Existuje více možností, jak ten velký úklid (a nejen v kuchyni) zvládnout. Můžete to dělat postupně. Skříňku za skříňkou, poličku za poličkou, věc za věcí. Anebo se do úklidu a zbavování se věcí vrhnete po hlavě a uspořádáte třeba balicí večírek.
Musím se přiznat, že tahle představa se mi hrozně líbí. Prostě sbalíte všechno, co máte doma, a pak postupně vybalujete jen to, co potřebujete. Po plus minus týdnu máte hotovo. Co jste nevybalili, pravděpodobně nepotřebujete. Dobrá, pro jistotu ještě kouknete na věci, které zůstaly zabalené, přeci jen by se tam mohlo najít něco užitečného. Ale většinu z toho nepoužíváte a nemusíte skladovat doma na dobu "až jednou".
Zní to dost šíleně, že? A hlavně, jak si uvědomuji, dost neprakticky pro rodinu s dítětem (chlapci, jejichž blog jsem výše linkovala, jsou oba svobodní a bezdětní). Jenže ta myšlenka mi pořád vrtala hlavou. A pak jsem si řekla, co takhle udělat jenom mini packing party. Pro naši kuchyň. Protože popravdě řečeno, v té místnosti byl takový zmatek, že jsem vůbec nevěděla, odkud kam, kudy, jak se do toho pustit.
Tady vidíte naši kuchyň před velkou akcí. Přecpaná. A to jsem před focením poctivě uklízela.
Zajímavé je, že v předchozím bytě jsme měli linku a vůbec prostor v kuchyni daleko menší. Když jsme se přestěhovali sem, byla jsem nadšená. Takový obrovský prostor. Jenže za pár týdnů jsme zase zjistili, že máme prostě malou kuchyň.
Myslím si, že člověk má prostě tolik krámů, jak velkou má kuchyň, byt, dům... Hromadíme a hromadíme a když vidíme prázdnou poličku, musíme ji zaplnit. A pak nemáme místo, tak přikoupíme poličky. Takový začarovaný kruh. A já se rozhodla z něj vystoupit.
Takže jsme minulé úterý sbalili všechno, co bylo v lince, na lince, na skříňkách, na regále, na myčce, na ledničce. Trošku nám tu teď překážejí krabice na zemi, ale ten týden to vydržíme. A vy, jestli chcete vědět, jak tenhle experiment dopadl, vydržte tak dva, tři dny a vše se dozvíte.
Líbil se vám článek? Máte k němu co říct? Neváhejte a pochvalte mě, vynadejte, komentujte.
