Tohle téma mám už nějakou dobu v hlavě. Pravda, bylo už trochu zasunuté, zavalené jinými nápady, ale po přečtení článku u Báry se zase vynořilo. Hezky tam shrnula, s jakými potížemi se rodiče dětí potýkají. Ale že i přesto to za to stojí.
"A to jako proč?" mohl by se ptát nějaký bezdětný člověk? Pozitiva jako pocit štěstí, naplnění apod. se totiž jednak špatně sdělují (jako jakékoli pocity) a taky zní tak trochu pateticky. A tak si říkám, opravdu se nenajdou nějaké konkrétnější přínosy rodičovství? Tady je pár návrhů z mé hlavy.
1) Zjistíte, co jste opravdu zač.
Než přišel na svět Jája, myslela jsem si, že jsem celkem klidný člověk. A moje okolí mě v této domněnce utvrzovalo. Neříkám, že jsem se nikdy nerozčílila, ale nad většinou věcí jsem se naučila mávnout rukou a neřešit.
Teprve poslední rok a půl zjišťuju, že mám taky svůj Hulk mód. A není to nic hezkého. Někdy by to člověk možná ani nechtěl vědět. Ale je třeba nebýt zbabělec, postavit se k tomu čelem a pokusit se s tím něco udělat. Tak se snažím na sobě pracovat a vím, že pokud se naučím být víc v klidu, tak už pak zvládnu snad všechno.
2) Otrkáte se
Jste tak trochu cimprlich? Máte problém sahat na "nechutné" věci (syrové maso, vlasy v koupelně apod.)? Pořiďte si dítě. Párkrát přebalíte totálně po***nou plínu, otřete rozpatlané jídlo ze stolu rukou (protože nic jiného není k dispozici a kdybyste šli pro utěrku, mohl by to ten prevít mezitím rozmazat i po stěně) nebo omylem strčíte do pusy kus chleba, který už předtím někdo požvýkal a vyplivl... no a pak už vás prostě nic nerozhází.
3) Získáte tu pravou motivaci
K čemu? Ke všemu, co jste kdy na sobě chtěli zlepšit. Přestat kouřit, kousat si nehty, mluvit sprostě, skákat lidem do řeči apod. Jak známo, nejlépe se děti vychovávají příkladem. Stačí si uvědomit, že mu nikdy nevysvětlíte, že nemá třískat dveřmi, pokud to sami děláte. A že má jíst ovoce, když přitom maminka sama bere jablko do ruky jen aby ho štítivě odklidila někam z dohledu. Konečně máte důvod stát se tím lepším člověkem, kterým jste vždycky chtěli být.
A to nemluvím o možnosti vzdělávání se, až to mrně začne chodit do školy. Párkrát vám položí všetečnou otázku a máte dvě možnosti. Poslat ho do háje (popř. na google) nebo se zastydět, že si nepamatujete učivo prvního stupně, a jít se učit s ním.
4) Budete mít výmluvu pro infantilní chování
Chtěli byste si hrát s vláčky? Houpat se na houpačce? Zpívat si hloupé písničky? Jenže ono se to v našem věku už tak nějak nehodí, že. Dítě je skvělý zastírací manévr, místo pohledů plných strachu (co je to za šílence, není nebezpečný?) se setkáte jen s přátelskými úsměvy (to je ale hodný, starostlivý tatínek).
Napadají vás další výhody, které plynou ze soužití s dětmi? Sem s nimi!
