Zase jsem o krok blíž tomu stát se tou správnou ženou, co ženou, přímo bohyní domácího krbu, jak je známe z legend a vyprávění prababiček. Ještě mi teda chybí asi sto tisíc dalších kroků, na které budu pravděpodobně potřebovat několik následujících životů... ale aspoň o píď jsem se posunula.
Peču kváskový chleba. Chlubím se tím sice
na druhém blogu, ale protože tam nikdo nechodí (protože tam skoro nepíšu), tak se musím pochlubit i tady.