Tak já se celý týden hroutím z toho, že mi miláček umře hlady, nakonec horko těžko s pomocí okolí dojdu k řešení, které sice není ideální, ale aspoň něco. A dneska? Prcek se přisaje k prsu jako nic. Nerozumím tomu. Ale jinak je to samozřejmě obrat k lepšímu. Tak díky bohu za to.