neděle 22. prosince 2013

Moje řeč, Tome

Se čtením jsem teď na tom bledě (dokonce jsem letos ani nesplnila svou ubohou Reading Challenge na Goodreads), tak jsem si řekla, že sáhnu po něčem lehčím, co už jsem navíc četla, a otevřela znovu po třech letech Líného rodiče.

A hned jsem narazila na pasáž, kterou sem prostě musím přepsat.

Mateřství není žádná role, natož aby to byla práce na plný úvazek. Děti tolik mateřské péče nepotřebují. Z mateřství vznikla práce na plný úvazek - dokonce víc než na plný úvazek - až v naší západní civilizaci, kde se matky staly tak izolovanými.  Nuda drásá životy mladých matek a přivádí je k šílenství. Dnes je běžné, že manžel odejde z domova v osm ráno a vrátí se v sedm večer a veškerou společností matky přes den je pračka a televize. [...]

Nudný úděl matky na plný úvazek je navíc znásoben jejím pocitem viny - cítí se vinna za to, že se netěší ze společnosti svého vlastního dítěte, své vlastní krve. Má pocit, že selhala, jestliže si neužívá mateřství. Jak hluboká je propast mezi ní a ideálem mateřství, který známe z časopisů a z reklamy. Proč se nemůže veselit tak jako celebrity, co se na titulních stranách časopisů neustále chvástají svou radostí z rodičovství? To proto - a říkám  to znovu - že mateřství je mýtus a ženy nebyly stvořeny k tomu, aby celý den samy nakupovaly, drhly podlahu a žvatlaly na svá nemluvňata. Nebo aby se samy odsoudily k prostému postrkování dětí na houpačkách - hrůzná to představa. Žena musí spojit mateřství s jinou tvůrčí činností a chodit mezi lidi.

A ještě o kousek dál:

Vytvořte si svoje vlastní pojetí mateřství a otcovství. Neexistuje správná a špatná cesta. Záleží to jen na vás.


Tak a teď si to asi vytisknu a nalepím na zrcadlo nebo někam, abych to měla furt na očích. Anebo každý den napíšu stokrát do deníčku:

Nebudu se snažit být dokonalá matka. Dokonalá matka neexistuje!