Co se prcek narodil, zajišťuje všechny nákupy P. , je to přeci jen jednodušší a pohodlnější, než se do nějakého obchoďáku kodrcat s kočárem. Ale do IKEA jsme potřebovali jet oba, protože vybírat postel přes internet není ideální. A malý musel samozřejmě s námi.
Jenže cestování (i když jen na krátké vzdálenosti) s dítětem není jen tak. Bylo potřeba nabalit všechny možné věci jako pleny, ubrousky, krémy a hlavně mlíko, abychom nemuseli spěchat. Plán byl dát si oběd v IKEA a tam taky nakrmit malého.
A tak zatím co já jsem houpala právě najedeného prcka v náručí, P. připravoval "dětský kit". Ještě tohle. A tamto. Jo a tohle by se taky hodilo. A nebo radši ještě tamhleto. Konečně jsme usoudili, že máme všechno. Usadili jsme prcka do autosedačky a vyrazili, debatujíce o tom, jestli ta sedačka je nebo není příliš těžká a jestli ji můžu odnést k autu.
Vypadalo to, že jde všechno hladce, akorát jsem cestou dumala, kam jsem založila ten nákupní seznam. Kapsy nemám a tak jsem usoudila, že jsem ho musela hodit do tašky s dětskými věcmi. A teprve ve chvíli, kdy jsme parkovali před IKEA (ano, opravdu mě to nenapadlo dřív), mi to došlo: "A kde je vůbec ta oranžová taška s věcma pro malého?"
Ovšem, celé chystání bylo k ničemu, protože taška zůstala doma. Někdy sama nechápu, jak můžu být tak pitomá. Pevně věřím, že je to jen přechodné.
